Jednou z knih, která nejlépe popisuje dekadenci soudobé společnosti, je dílo Neila Postmana „Ubavit se k smrti", kde autor analyzuje sílící potřebu lidí nechat se za každou cenu bavit a rozptylovat. Pro takové typy toužící „ubavit se k smrti" asi nebylo zábavné vítězství norského golfisty Viktora Hovlanda v letošním Tour Championship a tím i ve FedEx Cup 2023.

Když byl Hovland po vítězství tázán novináři, v čem spočívalo tajemství jeho strategie, odpověděl: „Můj plán byl hrát co nejnudnější golf. Jako to dělával poslední den majorů Tiger Woods, když spolehlivě zahrál 69 nebo 70 a odešel s titulem." Zdá se, že tahle strategie není zrovna v synergii s duchem doby, kdy lidé hledají stále silnější prostředky zábavy, vzrušení a potěšení. Od přibývajících scén násilí ve filmech až po „lajny" bílého prášku. Jenže, co naplat, v našem starém dobrém golfu pořád ještě platí pravidla a fungují v něm některé staromilské postupy a metody. Prostě hrát nudně a spolehlivě je jedna z nejlepších cest v klasickém formátu hry na rány.

Golf a diplomacie
Lidé, kteří častěji čtou moje články, již vědí, že jsem od roku 1993 v české zahraniční službě, že mojí profesí je diplomacie. Můj první skutečný diplomatický „posting" mne zavedl v roce 1994 na ambasádu do Brasília. Byli jsme v těch „devadesátkách" ještě poněkud „revolučně" naladění a mnozí z nás si do nových časů přinesli dojem, že je nutno reprezentovat naši malou zemi za každou cenu originálně a neotřelým způsobem, jak to velela doba nepolitické politiky a s dramatikem na Hradě.
Když jsem se začal setkávat jako začátečník se zkušenými „lišáky" brazilské diplomacie, připadali mi ti strejcové zoufale nudní. Žádná silná slova, žádná originální prohlášení protkaná humanismem. Jen šedý, perfektně uměřený diplomatický jazyk, kde každé slovo je váženo na lékárnických vážkách. Ještě „nudnější" diplomacii jsem pak viděl například v Portugalsku.

Uteklo 30 let v diplomatických službách a já teď vzpomínám na ty zdánlivě nudné pány a tety, které jsem dříve v zahraničí podceňoval. Teď už vím, že to byli dobří profesionálové. V činnostech, které mohou vést k nebezpečným důsledkům, je opravdu lepší pečlivě vážit slova a rozhodnutí a zdánlivě nudný způsob jednání má větší naději dospět k rozumnému, smiřujícímu kompromisu.
Tohle všechno mi proběhlo myslí, když jsem četl, jak Viktor Hovland popsal svoji vítěznou strategii: hrát, pokud možno, co nejnudnější golf. Vždy jsem spatřoval určité paralely mezi diplomacií a golfem, ale tentokrát jsem si uvědomil, jak moc jsou si ty vítězné strategie podobné.

Rozhoduje formát
Abych byl přesný, dodám, že konzervativní či nudná strategie je nejvhodnější ve hře na rány. Stále tento formát považuji za nejtvrdší, avšak důležitý test kvality golfistů. Je v něm pravda o nás samých. Kdysi, před desítkami let jsme hrávali i o vylepšení HCP formátem hry na rány. Mohu vás ujistit, že takto uhrané hendikepy odpovídaly duchu Janova evangelia: Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí!
Ve hře na jamky je samozřejmě nutné občas sáhnout k riskantním variantám, když se soupeři podaří něco mimořádně dobře a nemá už cenu hrát „při zdi". Nyní u nás převládají soutěže ve formátu stableford. Nicméně i v časech dominance formátu stableford byste neměli zapomínat na možnost občas si prověřit svoji odolnost a hrát klasiku na rány.

Je to velmi výchovné a pochopíte u toho, jak chytrý kluk je Viktor Hovland. Není to určitě krátký hráč, ale s drajvrem z odpaliště nehledá, jak oslnit davy, pouze se snaží umístit míček do nejvýhodnějšího místa pro další úder. A vím, že se budu opakovat, když připomenu, jak moudré je neútočit na jamky. Velcí předchůdci Hovlanda, jako byl Ben Hogan nebo Jack Nicklaus, většinou hledali nejbezpečnější místa na greenech. Když to pak „nespadne" při patu, odchází takový „nudný hráč" s parem.

A tak, až budete příště hrát, vzpomeňte se na podobnost mezi golfem a diplomacií. Při činnostech, kdy jedno chybné rozhodnutí vede k velkým ztrátám, není radno projevovat příliš originality ani hrdinství. Nudná rána doprostřed ferveje a další nudná rána doprostřed greenu je svým způsobem obdobou metody zkušených diplomatů z dob, kdy ještě platila znalost řemesla.
Hodně golfistů má ještě v paměti skvělý film Zelený svět, kde za hrdinu je považován sebedestruktivně odvážný snílek Roy McAvoy v podání Kevina Kostnera. Jako zloduch a srab tam byl prezentován zkušený profesionál David Simms, jehož strategií je „nudně" vyhrávat. Já vím, že srdce mnoha z nás a sympatie budou spíše na straně naivního riskujícího McAvoye, ale pokud chcete vyhrávat v golfu, pak je nutno si přiznat, že Simmsova strategie nebyla zrovna sexy, ale statisticky má smysl. Dával například přednost tomu hrát na pětiparech spolehlivý „lay-up" a říkával: „Strkej to krátký a dojdi si pro svý prachy!"

Text: Ondřej Kašina

Související články:

Max Homa: Dostatečně dlouhá železa Každý hráč potřebuje schopnost švihat s určitou výbušností. Nesouvisí to s délkou švihu nebo s tím, že ... Tiger Woods: Tipy na hru z bankru Míček v písku obvykle nevěstí nic dobrého a rány z bankru amatérští hráči nemají příliš rádi. Tím spíš, když mí... Xander Schauffele: Chip z husté trávy Zdaleka ne všechno vyjde během osmnácti jamek podle plánu. Občas tak čelíte ranám z míst, která nepatří ... Xander Schauffele: Ošidné rány Zdaleka ne všechno vyjde během osmnácti jamek podle plánu. Občas tak čelíte ranám z míst, která nepatří zrov... Danny Willett: Klíč k úspěšným patům Možná nikdy nezískáte zelené sako jako Danny Willett, z jeho hry si však můžete vzít dva klíčové prvky, kter... Georgia Hall: Sebevědomí na greenu Stará golfová pravda praví, že o výsledku se rozhoduje na greenech a v jejich okolí. Abyste zvýšili pravděpodob... Steven Brown: Práce s drajvrem Drajvy jsou pro krásu, ale paty dělají skóre. A přece se tentokrát zaměříme na nejdelší hůl v bagu... Největší chyby amatérů Během dlouhé doby mé golfové publicistiky jsem mnohokrát citoval legendárního Jacka Nicklause. Není divu. Pro moji generaci byl velkým vzorem od jeho chování na hřišti, přes her... Brooke Henderson: Délka a přesnost Třináctinásobná vítězka na LPGA Tour a držitelka dvou majorů Brooke Henderson už od dětství patřila mezi hrá... Pozorujte spoluhráčům let míčků, nikoliv švih a výbavu Koncem října se v Amata Spring Coutry Club v Thajsku hrálo amatérské mistrovství Asie a Pacifické oblasti. O hřišti samém by se dalo psát dlouho, je skutečné krásné a například ...